1868
Po odchodu Philipa Jellinka do Ruska 20.12.1868 se stal Friedrich Wannieck sám vlastníkem celé továrny. Pod jeho vedením se nadále rozšiřoval výrobní program i samotný areál.
Koncem 60. let na stavbě Vaňkovky pracoval a vyučil se zde stavebnímu řemeslu syn spřátelené německé rodiny - mladý Gustav Lindenthal, který se později stal světově proslulým stavitelem odvážných mostních konstrukcí v Pittsburgu, New Yorku, Portlandu … (Narodil se 21.5.1850 v Brně, zemřel 31.6.1935 v v Metuchen, New Jersey, USA).
Od r. 1999 pořádá Engineers Society of Western Pennsylvania společně s Roads & Bridges Magazinem a Bayer Corporation mezinárodní konferenci (International Bridge Conference Awards), na které je každoročně udělována prestižní Medaile Gustava Lindenthala.
Ocenění je uděleno za dosažení jedinečné harmonie mostní konstrukce s okolním prostředím, její estetickou úroveň a úspěšnou spolupráci s veřejností.
20.5.1870 byl patentován vynález stroje na řezání krmné řepy a jiných plodin
4.11.1871 první rozšíření plochy továrny přikoupením 305 čtverečních sáhů (1098 m2) za 3477 zl.
1.2.1873 zakoupeno dalších 1051 čtverečních sáhů (3785 m2) za 8910 zl.
11.2. 1874 zahájena stavba administrativní budovy
v r. 1876 byla zavedena výroba dřevozpracujících strojů pro pily, která se však příliš nerozšířila
v r. 1878 byla zahájena výroba odstředivek pro mlékárny
leden 1879 patent na řezačku řepy - tzv. "Difúzní řepný hoblík"
1879 zahájení nepřetržité stavební činnosti v areálu strojírny
Vedle obchodních úspěchů nechybělo ani odborné i veřejné uznání.
1880 četná mezinárodní vyznamenání a ocenění cukrovarnických a parních strojů ve Vídni
1882 zlatá medaile na rakousko-uherské výstavě průmyslové a zemědělské v Terstu
1886 získán patent na "způsob a řízení tvarování povrchů pevných kovů"
1888 úspěch na mezinárodní výstavě v Melbourne a diplom na Vídeňské jubilejní výstavě za difúzní přístroj
20. 11. 1888 získán patent na "řezání kovů za tepla a za studena"
Výroba parních strojů
V r. 1887 vzrostl počet dělníků na 250
V březnu 1888 nastoupil nový technický ředitel Edmund Gams, dosud zaměstnaný u švýcarské firmy bratří Sulzerů ve Winterthuru. Za dva měsíce byla sepsána mezi oběma firmami dohoda, podle níž získal Wannieck právo k výrobě parních strojů Sulzerova typu, které byly nadále vyráběny ve Winterthuru a v Brně
1888 - 1889 postavena administrativně správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 m (tehdy nejvyšší v Brně) a byla zahájena stavba nové kotelny
24. listopadu 1889 zakoupeny sousední pozemky pro vybudování potřebné železniční vlečky.