1848

Historie Vaňkovky

  1. Domů
  2. O Centru
  3. HISTORIE VAŇKOVKY
  4. 1848

1848

Od r. 1848 v Brně sídlily nejvyšší zemské úřady.
V r. 1850 se připojením 28 původně samostatných předhradebních obcí a 5 katastrů rozrostlo území Brna ze 150 ha na 1816 ha, počet obyvatel se zdvojnásobil z 24 000 na 49 460.
Zrušení cechovní organizace v r. 1859 uvolnilo pracovní síly pro průmyslovou výrobu.
Pro další vývoj samotného centra města bylo určujícím rozhodnutí císaře v r. 1852, kterým Brno přestalo být městem pevnostním a mohlo zrušit své hradby. Hlavním úkolem prvních regulačních plánů se stalo využití uvolněných (tzv. fortifikačních) pozemků, které připadly městu. Plánovitá výstavba okružní třídy se realizovala v 60. - 80. letech. V místě bývalého hradebního pásu vznikly nejenom významné veřejné stavby, ale i promenádní aleje. Nově organizovaná městská správa začala podporovat nejenom materiální rozvoj města ale i jeho život kulturní a společenský.
Tvář Brna se začala pozvolna měnit. Byly zajištěny nové zdroje pitné vody, odvoz a likvidace odpadků, propojení města hromadnou dopravou. Bylo také zahájeno budování kanalizace a veřejného osvětlení.

Počet obyvatel rychle rostl:
r. 1850 - 49 500 ob.
r. 1869 - 73 700 ob.
r. 1880 - 82 600 ob.
r. 1890 - 94 400 ob.
r. 1900 - 109 300 ob.

Zrušení hradeb mělo vliv i na rozvoj předměstí. Zatímco na severu města vznikaly obytné čtvrtě, na jih a jihovýchod se soustředil průmysl, který toto území svou bouřlivou expanzí zcela přetvořil a jeho životní prostředí poznamenal na více než sto let.

Železnice

Rozvíjející se textilní a strojírenská výroba vyžadovala spolehlivou dopravu surovin i hotových výrobků na evropské trhy, což mohla do budoucna nejlépe zajistit železnice.
Při budování prvního železničního spojení mezi Vídní a polskou Bochniou bylo Brno už v letech 1836 - 1839 napojeno na Vídeň odbočkou z Břeclavi.
Pravidelná doprava na trati Brno-Vídeň, a to nákladní i osobní, byla zahájena 7. července 1839. (Velký podíl na zbudování první brněnské tratě s nádražím měla firma bratří Kleinů.)
Brno se tak stalo jedním z prvních evropských měst napojených na novou železnici, což zásadně ovlivnilo jeho budoucnost a urychlilo jeho růst.
Za dvanáct let přibyla trať od Prahy a brzy nato trať od Rosic, po které se do Brna dopravovalo uhlí z Rosických dolů. Tato trať končila slepě na tzv.

"Rosickém nádraží" (někdy též nazývaném "Dolní" nebo "Uhelné" nádraží).
Během 19. století vjíždělo do města již celkem 6 tratí - od Břeclavi, Prahy, Rosic, Přerova, Vláry a Tišnova. Z Brna se tak stal důležitý železniční uzel.
Množství tratí procházejících územím města umožnilo mnoha průmyslovým podnikům přímé železniční napojení jejich areálů vlastní vlečkou. Nekoordinovanost jejich výstavby však zkomplikovala budoucí rozvoj rozsáhlé oblasti na jihu města.
Trať vedoucí kolem Vaňkovky, která od r. 1870 spojovala Dolní nádraží s Hlavním nádražím, byla zrušena až v 70. letech 20. století. Její násep byl ještě další desítky let využíván jako pěší "lávka" na Zvonařku. Severní část náspu byla odstraněna při přípravě výstavby Galerie Vaňkovka začátkem r. 2004.